wz

Pyramidy v Gíze

Úvodní povídání

pyramida
Egyptské pyramidy jsou zvláštní stavby typu pyramidy, které byly ve starověkém Egyptě budovány od doby vlády panovníka Džosera ze 3. dynastie až do doby prvního krále 18. dynastie Ahmose I., tedy po dlouhé období přibližně 1 500 let, jako hrobky králů a později také některých jejich významných manželek a matek (podle prozatím neprokázané domněnky rakouského egyptologa Petera Jánosiho měla od 4. dynastie hrobka královny podobu pyramidy jen tehdy, stal-li se její syn panovníkem). Každá z pyramid byla ovšem nikoli samostatnou izolovanou stavbou, ale součástí celého rozsáhlého plánu funkčně (především nábožensky) propojených budov. Proto je přesnější hovořit ne o pyramidách, ale o pyramidových komplexech. Jejich standardní součástí součástí, vedle pyramidy samotné, byl v ideálním případě údolní chrám, vzestupná cesta, zádušní chrám a tzv. satelitní pyramida. Jednotlivé stavby se ovšem od sebe mohou značně lišit, a to nejen v architektonických jednotlivostech, ale i koncepčně, což zpravidla vypovídá o proměně náboženských představ.
Přesný počet egyptských pyramid není znám. Některé jsou doloženy písemnými prameny a nebyly doposud objeveny či identifikovány, jiné už zcela zanikly. Badatelé odhadují, že v současné době jich existuje přibližně sto. Do tohoto orientačního počtu jsou zahrnovány jak samotné pyramidy (s výjimkou satelitních), tak stavby, které sice byly jako pyramidy plánovány, ale nakonec byly dokončeny v podobě jiné (např. jako mastaba v případě Raneferefovy hrobky).
sfinga
Za vrcholné období doby stavitelů pyramid je považována vláda 4. dynastie, kdy vznikly nejznámnější z pyramid – Chufuova, Rachefova a Menkaureova v Gíze; ty jsou také pokládány za první (a jediný do současnosti zachovaný) z tradičních divů světa.

Právě ony a z nich obzvláště pyramida panovníka Chufua (označovaná někdy jako Velká pyramida), v mnoha ohledech jediněčná a odlišující se ostatných staveb tohoto typu, byly nejpozději od středověku předmětem pozornosti autorů nejrůznějších žánrů. Vzhledem k tomu, že se zánikem staroegyptské kultury a znalosti hieroglyfického písma se vytratilo i povědomí o původním účelu pyramid, staly se předmětem spekultací, jejichž cílem bylo tyto stavby začlenit a interpretovat v rámci určitého historického (například biblického) kontextu.
V polovině 19. století vznikl až do současnosti živý zvláštní proud reflektující staroegyptskou kulturu a zejména pyramidy (odtud označení pyramidologie) v duchu hermetismu a esoteriky jako nositele odvěké moudrosti či zvláštních tajemství, která jsou zde „zašifrována“ a která třeba „odhalit“. V nejnovější době bývají nejrůznějšími způsoby dávány do souvislosti s údajnou existencí mimozemských civilizací nebo s dávnými a současné vědě neznámými lidskými kulturami disponujícími pokročilými technologiemi (např. Atlantida). Společným znakem všech těchto teorií je, že odmítají akceptovat nejen primární účel pyramid jako hrobek, ale i jejich datování egyptologií, takže posouvají dobu jejich vzniku hlouběji do minulosti; všechny tyto představy ovšem stojí mimo rámec vědy a nejsou egyptologií akceptovány.

Vyrobil: Pyramidy-giza.xf.cz | Copyright © 2011 Pyramidy-giza.xf.cz. Všechna práva vyhrazena. | Zpětné odkazy

Šumava ubytování | Brazílie | Turecko | Řecko | Tunisko